Název: Poldr Žichlínek, retenční nádrž a revitalizace toků a niv v ploše zdrže

Klient: Povodí Moravy, s.p.

Lokalita: Žichlínek, Pardubický kraj

Datum: dokončení stavby 2008

Zhotovitel: ŠINDLAR s.r.o.

Popis projektu:

Retenční nádrž Žichlínek se nachází na toku Moravské Sázavy v Pardubickém kraji u obce Žichlínek. Je součástí systému protipovodňové ochrany v horním povodí řeky Moravy. Funkcí poldru je zachytit a transformovat kulminační povodňové průtoky. Součástí stavby nádrže je komplexní revitalizace území v jižní části plánovaného retenčního prostoru.

Původně v lokalitě byly vlhké kosené louky, zavlažované přeronovou závlahou z koryta Moravské Sázavy, trasované v jižní patě železničního náspu. Lukovský potok meandroval v údolnici, kde dnes protéká Moravská Sázava. Soutok byl původně v ústí Rychnovského potoka, kde se spojovaly všechny tři toky.

Po významných melioračních úpravách byla koryta Mosavské Sázavy a Lukovského potoka napřímena a spojena v místě dnešního soutoku. Tím se změnily průtokové údaje a revitalizovaný tok ve zdrži má nyní významně odlišnou morfologii meandrů od historických map.

Pozemky byly odvodněny, ale nikdy se je nepodařilo efektivně obdělávat. Mokřady se udržely i na orné půdě a zejména na levém břehu nebyly pozemky pro zemědělskou techniku dostupné.

Popis poskytnutých služeb:

Nádrž je řešena jako průtočná. Výhodnost profilu spočívá zejména v tom, že při relativně nízké výšce hráze v nejvyšším bodu 7,3 m je dosaženo významného retenčního objemu 5,9 mil. m³ při povodňovém průtoku Q₁₀₀ .

Retenčním prostorem nádrže prochází železniční koridor Česká Třebová – Olomouc. Násyp železniční tratě vytváří průtokovou bariéru, která rozděluje nádrž na dva dílčí retenční prostory. Z technického hlediska bylo nutné železniční násep oboustranně ohrázovat a vybudovat nový inundační most o světlosti 23 m, který propojuje severní a jižní retenční prostor nádrže.

Hráze obou částí poldru, stejně jako ochranné hráze podél železničního koridoru, jsou nehomogenní sypané zemní hráze z konstrukční zeminy s jílovým těsnícím jádrem. Základová výpust je navržena jako mostní profil s železobetonovými nosnými stěnami a armovanou monolitickou základovou deskou, která je založena do skalního podloží. Nádrž je z hlediska TBD ve III. kategorii, bezpečnostní přeliv dimenzován na návrhový povodňový průtok Q₁₀₀ a kontrolní povodňový průtok Q₁₀₀₀. V čelní hrázi je umístěn korunový bezpečnostní přeliv s železobetonovou přelivnou hranou nasazenou na larsenovou stěnu beraněnou na úroveň skalního podloží. Konstrukce přelivné plochy byla prověřena fyzikálním modelem v laboratořích VUT Brno a prokázala plně vyhovující parametry až po kontrolní povodňový průtok 200 m³.s^-1.

Revitalizační úpravy jsou navrženy v jižním retenčním prostoru nádrže. Koryta toků Moravské Sázavy a Lukovského potoka jsou přeložena do přirozené údolnice a obnovena v parametrech geomorfologické typu meandrování (MD), který odpovídá přirozenému potenciálu lokality. Koryta byla vytvořena v morfologii přirozeného vinutí 2,3 se střídáním brodů a tůní v konkávních obloucích. Pro první stabilizační období byly na konkávních břehy  umístěny deponie místního štěrkového materiálu, aby byl přirozenými erozními procesy obnoven transport splavenin a vytvořeny mobilní štěrkové náplavy v konvexních březích a v brodech ihned po výstavbě.

V prostoru zátopy jsou vytvořeny vodní plochy jako zahloubené tůně s přítoky z hladiny podzemní vody v nivě a jsou spojeny propojovacími koryty.  Dále zde byly obnoveny lužní porosty na 753 000 m² a kosené travní porosty na 795 000 m².

V ploše zátopy poldru a na všech hrázích je navržena síť komunikací, která zajišťuje přístupnost technických objektů nových přírodních prvků v prostoru zátopy poldru.